Aljaž Koprivnikar je slovinský básník, literární kritik, editor a festivalový producent. Jeho básnický debut Ανατομία vyšel v roce 2019 v řeckém nakladatelství Vakxikon, ve stejném roce vyšel debut také ve Slovinsku v Centru slovinské literatury. Český překlad v současné době připravuje nakladatelství Viriditas. Jeho básně byly publikovány v různých literárních časopisech a antologiích a přeloženy do angličtiny, češtiny, řečtiny, chorvatštiny, němčiny, makedonštiny, portugalštiny, srbštiny a španělštiny. Žije v několika městech – Lublaň, Berlín, Praha a Lisabon – v prvním z nich organizuje Mezinárodní kritické sympozium Umění kritiky, festival Světové literatury – Fabula, Slovinské dny knihy a je koordinátorem Versopolis – evropské platformy pro poezii; ve druhém často spolupracuje s literárním domem Lettrétage; ve třetím je jedním z programových ředitelů mezinárodního literárního festivalu Prague Microfestival; v posledním často vyučuje na Faculdade de Letras. V současné době připravuje novou básnickou sbírku pro řecký literární trh a její slovinskou adaptaci.
Aljaž Koprivnikar is a Slovene poet, literary critic, editor and festival producer. His poetic debut Ανατομία was published in 2019 by the Greek publishing house Vakxikon, the same year Anatomija was published by the Centre for Slovenian Literature. A Czech translation is currently being prepared by the publishing house Viriditas. His poems have been published in various literary magazines and anthologies, and translated into English, Czech, Greek, Croatian, German, Macedonian, Portuguese, Serbian and Spanish. He lives in several cities: Ljubljana, Berlin, Prague and Lisbon – in the first he organizes the International Critics’ Symposium The Art of Criticism, the World Literatures – Fabula Festival, the Slovenian Book Days and is coordinator of Versopolis – European platform for poetry; in the second he is often working with literary house Lettrétage; in the third he is one of the program directors of the international literary festival Prague Microfestival; in the latter he often teaches at the Faculdade de Letras. He is currently preparing a new collection of poems for the Greek literary market and its Slovenian adaptation.
…
To Rosa Luxemburg
To plant acacias in the desert
To come and leave
To not say anything
To grow up
Without fear of darkness
To put on clothes
To use the mouth to speak
To lower white curtains of tenderness
To not say anything
To face the clouds
and to press lips
On the Brussels sky
On the Ljubljana sky On the Grožnjan sky
On the Prague sky On the Lisbon sky
On the Berlin sky On the Uppsala sky
On the sky
To glide before reality
With lips
To tremble treble
in the ear before sleep
…
Rosě Luxemburgové
Na poušti sázet akáty
Přijít a zase odejít
Nemluvit naplano
Dospět
A nebát se tmy
Obléknout se
Rozhýbat ústa a mluvit
Pověsit bílé záclony něhy o píď níž
Nemluvit naplano
Vzhlédnout k oblakům
a sevřít rty
Na bruselském nebi
Na lublaňském nebi Na grožnjanském nebi
Na pražském nebi Na lisbonském nebi
Na berlínském nebi Na uppsalaském nebi
Na nebi
Plachtit před realitou
Se rty
Třást se sopránem
do ucha před spaním
Anatomy
37.2 trillion cells
(of 200 different types)
100 billion skin 127 million retinal
129 million rod Sometimes we have a soul 6 million cone
no one full-time
for ourselves
100 billion neurons in the brain
(which, when active, produce enough electricity in a day to light up a bulb)
Around 60.000 thoughts per day that make sense 1 million billion bits of saved information
There are spaces of encounters, plastered or just glued together in patchworks,
carpets instead of walls, dust in joints instead of cartilage
and wind beneath the doors.
Don’t move.
60 million sensory receptors
1.000 that enable smell 96 million that enable sight
(the nose detects 50.000 different smells) (the eye has a resolution of 276 megapixels)
From the viewpoint of eternity, it doesn’t matter if in this
world, side by side with this body (or another), from the moment
standpoint: to choose emptiness. And wait.
HEART
115.200 heart beats per day
Will make 1.5 million barrels of blood Will beat even outside of our bodies
Flow in a life time because of its own electric charge
Someday the time will align, maybe,
only in fear or the excitement of childhood,
sometimes in the surprise of old age.
6 liters of blood
(enough iron to make a nail 7.6 centimeters long)
42 billion blood vessels 30 trillion red blood cells
There are feelings in this body, which don’t regret the past.
One organism absorbs another.
Through a shredded, cut up, scratched skin, which allows for cyclical
stabbing, again and again.
206 bones
(300 when we are born)
640 muscles The macro-world answers to the micro-world. 360 joints
Somewhere in the distance of other cities.
Wrinkles, where once there was smoothness.
Turning to the self in an interest of one’s salvation.
Creating body out of words.
Out of nothing:
23.040 exhales per day
(and an equal amount of inhales)
100 strands of hair per day lost 800 ml of sweat per day poured out
Thousands of words: the howling of words across the body, whipping,
contours of awkwardness. Space.
In-coordination … and an increase of noisy apparitions. To entangle.
Reach out your hand
thousands of conversations,
if that, rather silence.
(every day the heart produces enough energy to power a truck for 32 kilometers)
(throughout the average life span we fill two pools with saliva – 23.000 liters)
(our uncoiled DNA can stretch the distance from Earth to Pluto and back)
(our fingers can feel things, smaller than 13 nanometers)
(our lips are 100 times more sensitive than our fingertips)
We need
obviously, yet
yet obviously
we are needed
also for a reason.
(100.000 chemical reactions happen in our brain every second)
(our bones are 5 times stronger than steel)
(on average we say around 4.800 words per day)
(on average we spend 2 weeks of our lives kissing)
(nerve impulses travel through our body at around 90 m/s)
They run between the lights
and we disappear behind the doors.
In a pile of dry leaves, we cover ourselves with branches
and (im)patiently wait
for the time to come.*
*(Our average life span is 2.475.576.000 seconds. In this time, we say on average around 123.205.750 words, we make love 4.239 times and only a little over 70.000 cells die in your body whilst reading this last verse.)
Anatomie
37,2 trilionů buněk
(200 různých typů)
100 miliard kožních 127 miliard sítnicových
129 miliard tyčinek 6 miliard čípků
občas máme i duši
nikdo napořád
jen pro sebe
100 miliard neuronů v mozku
(které za aktivního stavu vyprodukují tolik elektřiny, že by rozsvítily žárovku)
kolem 60 000 smysluplných myšlenek za den 1 milion miliard bitů uložených dat
Ukrývají místa setkání, hala bala naházené nebo poslepované,
koberce namísto stěn, v kloubech prach místo chrupavky
a pod dveřmi průvan.
Ani hnout.
60 milionů smyslových buněk
1000 umožňuje čich 96 milionů umožňuje zrak
(nos rozeznává na 50 000 různých pachů) (oko má rozlišení 276 megapixelů)
Z pohledu věčnosti nezáleží na tom, jestli si na tomhle
světě, bok po boku s tímto tělem (nebo jiným), v tomto
okamžiku zvolíme prázdnotu. A vyčkáme.
SRDCE
115 200 stahů za den
Vypumpuje 1,5 milionu barelů krve Tluče i mimo tělo
Proud života s vlastním elektrickým nábojem
Jednoho dne se srovná čas, možná,
z obavy před dětským nadšením,
jindy ze stařeckého překvapení.
6 litrů krve
(dost železa na výrobu hřebíku o délce 7,6 cm)
42 miliard krevních cév 30 miliard červených krvinek
Tělo cítí a nelituje minulosti.
Jeden organismus vstřebá druhý.
Roztrhanou, rozřezanou, rozdrápanou kůží, dokola
pobodávanou, znovu a zas.
206 kostí
(po narození 300)
640 svalů 360 kloubů
Makrosvět odpovídá mikrosvětu.
Kdesi v dáli jiných měst.
Vrásky, kde kůže bývala hladká.
Obrat do sebe v rámci vlastního vysvobození.
Vystavět si tělo ze slov.
Z ničeho.
23 040 výdechů za den
(a stejný počet nádechů)
každodenní ztráta 100 vlasů 800 ml denně odpařeného potu
Tisíce slov: kvílejí po těle, bičují ho,
obrysy trapnosti. Prostor.
Porucha koordinace… a příbytek hlučných přízraků. Pletou se.
Podej ruku
tisícovkám rozhovorů,
a když už, tak raději tichu.
(srdce každý den vyrobí tolik energie, že by na ni kamion ujel 32 kilometrů)
(každý z nás za život naplní dva bazény slinami – 23 000 litrů)
(rozvinutá DNA je dlouhá jako cesta na Pluto a zpět)
(prsty cítíme předměty menší než 13 nanometrů)
(rty máme 100násobně citlivější než prsty)
Strádáme
zjevně, a přesto
a přesto zjevně
i nás postrádají
nikoliv bezdůvodně.
(v mozku dojde každou vteřinu ke 100 000 chemických reakcí)
(kosti máme 5krát silnější než ocel)
(v průměru každý řekneme kolem 4800 slov za den)
(průměrně 2 týdny se v životě prolíbáme)
(nervové vzruchy putují tělem rychlostí 90 m/s)
Utíkají mezi světly
a my mizíme ve dveřích.
Ležíme v kupce suchého listí, přikrýváme se větvemi
a (ne)trpělivě čekáme,
než přijde pravá chvíle.
*(Naše průměrná délka života je 2 475 576 000 sekund. Za tuto dobu řekneme v průměru asi 123 205 750 slov, 4 239krát se pomilujeme a během čtení tohoto posledního verše odumře ve vašem těle jen něco málo přes 70 000 buněk.)
Latest discussions and comments